polemic
Petříčkovy symboly a limity filozofie
Mám Miroslava Petříčka rád. Je mi sympatický typ filozofie, který dělá i způsob jakým ho dělá. Těší mě i to, že se neodvrací od analýzy současné doby jako takové, na rozdíl od grekorománského staromilství typického pro většinu moderní české filozofie.
Petříčkovy symboly a limity filozofie. Prague; 2001. Purizmus, předsudky a pitominy
V názvu svého příspěvku jsem se dopustil hned dvou smrtelných hříchů. První jistě praštil do oka každého.
Náš národní mýtus o lásce k moudrosti
Mýtus o lásce k moudrosti: průvodce daňového poplatníka jednou filozofickou publikací
Každý má občas pocit méněcennosti. Třeba se Vám dostane do rukou kniha, která se pyšní přídomkem filozofická, a vy si ji plni radostného očekávání otevřete. Přečtete první odstavec jednou, dvakrát. A nic. Ani slovo.
Náš národní mýtus o lásce k moudrosti. Lidové Noviny. 1998;11(143):29. O nesnášenlivosti jako kulturní slepotě
Jsou dvě "kultury". Na první Kulturu se chodíme dívat do divadla, na výstavy, nebo ji čteme v knihách. Proto ji také vyslovujeme s velkým ká. Druhý význam slova "kultura" už si velkou literu na začátku nevysloužil. To je ta kultura, kterou žijeme každý den. Ta obsahuje věci jako chování, zvyky, víru a pověry, každodenní rituály a nakonec i svou okázalejší sestřičku Kulturu.
Kultura je jako ledovec
O nesnášenlivosti jako kulturní slepotě. Lidové Noviny. 1998;11(50).Nejsme jako oni: Volání po trestu smrti pro teroristy lze pochopit, nikoli však schvalovat
Zaslouží si za své činy někdo zemřít? Máme právo člověka odsoudit k smrti a rozsudek pak vykonat? Tváří v tvář událostem posledních čtyř měsíců je nutné si tyto věčné a nepříjemné otázky opět položit a opět na ně hledat odpověď.
Nejsme jako oni: Volání po trestu smrti pro teroristy lze pochopit, nikoli však schvalovat . Respekt. 2001;(52). 
